Když jde o prachy, lidská práva musí jít stranou!

Tak by se dalo ve stručnosti okomentovat současné chování prezidenta republiky Miloše Zemana a nejen jeho.

Vypozorovat se to dá z jeho středečního setkání se zahraničními diplomaty, které se konalo na Pražském hradě. Zde pan prezident seznámil diplomaty s prioritami české zahraniční politiky. Kromě boje proti terorismu, zmínil i ekonomickou diplomacii. Vůbec naopak nehovořil o prosazování lidských práv, na něž kladla Česká republika důraz v minulosti a byla jeho velkou mezinárodní politickou prioritou.

Bylo to také vidět na chování a proslovech pana prezidenta při jeho nedávné oficiální návštěvě Čínské lidové republiky, kde v rámci podnikatelské mise s nejbohatšími lidmi naší země v zádech pronesl, že Česká republika respektuje územní integritu Číny, neuznává tibetskou exilovou vládu a odmítá se jakkoli vměšovat do vnitřních záležitostí Číny. Současně věří v brzké mírové znovusjednocení s Tchaj-wanem.

Dokonce se ho za tyto slova veřejně zastal nám všem již dobře známý majitel neposlušného poklopce, který polámal modrému ptáčkovi křídla a to tím, když řekl, že prezident odpracoval během své návštěvy v ČLR obrovský kus práce ve prospěch České republiky a její ekonomiky a proto považuje za laciné, že se do prezidenta někteří politici navážejí ohledně lidských práv. I na tomto zastání je vidět, jak člověka oblbnou peníze a jak se jeho názory mohou mávnutím zlatého proutku byznysu otočit o 180°. Jako premiér pravicové vlády by si to totiž nedovolil, ale jako součást a ozdoba podnikatelské mise v Číně musí, jelikož jak se říká: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“

Jsou to zaprodanci a sluhové byznysu, kteří tímto jednáním hodili lidská práva přes palubu Kellnerova letadla, kterým se z ČLR vraceli a celé mi to připomíná scénu z jednoho nejmenovaného filmu, kde důstojník lidově demokratické armády zhnuseně říká: „Lidí je na světě jako sraček.“